Erb Kinských

Rod Kinských z Vchynic a Tetova je jedním z nejvýznamnějším z českých aristokratických rodů, jehož původ sahá až do 13. století. Historie rodu Kinských je dlouhá a jelikož se zpočátku jednalo o malý vladycký rod, jsou jeho počátky plné nejasností. V tomto období se jednalo spíše o větší sedláky, než o významný šlechtický rod. Výraznějšího mocenského i finančního vzestupu se tento rod dočkal až po třicetileté válce, odkdy je historie dobře známa. Hraběcí titul mají Kinští v držení od roku 1676, knížecí pak od roku 1746.

Zástupci rodu byli u klíčových událostí naší historie po mnoho století: Jan byl purkrabím na Karlštejně (1576), Oldřich se aktivně zapojil do stavovského povstání a při pražské defenestraci vyhazoval Martinice z okna (1618), Vilém byl v Chebu  zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna (1634), Václav Norbert Oktavián se stal nejvyšším kancléřem (1705) a zároveň byl posledním, který měl v držení celý majetek Kinských. Ve vlastnictví rodu Kinských v té době byl mj. Chlumec, Choceň, Koloděje, Prčice, Rosice a další. Po něm došlo k postupnému rozdělení rodu do několika větví.

Zakladatel knížecí větve Filip Josef (1700–1749) působil v letech 1728–1735 v diplomatických službách jako rakouský vyslanec v Anglii, dále v České dvorské kanceláři ve Vídni, v letech 1738–1745 ve funkci nejvyššího kancléře, v níž se projevoval jako český vlastenec. Třetím knížetem Kinským se stal polním maršálek František Oldřich (1726-1792), který mj. přikoupil v roce 1764 Hospozín.

Rudolf kníže Kinský (1802–1836), jako 6. kníže Kinský podporoval české národní obrození, byl spoluzakladatelem a prvním kurátorem Matice české, podporovatelem Národního muzea a pověřil Františka Palackého studiem genealogie svého rodu. Přikoupil Heřmanův Městec, Choceň a Horažďovice. Se svou ženou Vilemínou Eliškou, rozenou z Colloredo-Mannsfeldu, měl čtyři dcery a syna Ferdinanda Bonaventuru (1834–1904). Ten po smrti otce zdědil knížecí titul (byl 7. knížetem Kinským), byl dědičným členem rakouské panské sněmovny a milovníkem parforsních honů a sportovního jezdectví. Díky tomu se spřátelil s rakouskou císařovnou Alžbětou a stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se běžela poprvé roku 1874. Jeho zásluhou se rod Kinských začal orientovat na průmysl a na jejich velkostatcích vznikla celá řada cukrovarů, pivovarů, atp.

Cukrovar Hospozín (cca 1910)

Jedním z cukrovarů, který Ferdinand Bonaventura založil, byl cukrovar v  Hospozíně (leží v okrese Kladno), založený v roce 1869. Původně byl vybaven hydraulickými lisy na získávání šťávy z řepy a vyráběl konzumní cukr (takzvaný melis). Zpracovával až 92 tun řepy denně a k podniku patřila také menší vinopalna. V roce 1893 bylo zvýšeno zpracování řepy na 600 tun denně a zároveň byla zavedena i výroba surového cukru.

Cukrovarnictví bylo v 19. století natolik rozšířeným oborem, že bohatí majitelé cukrovarů si v roce 1862 založili vlastní Asekurační spolek cukrovarníků. Spolek se zaměřoval na pojištění cukrovarů, dále pak majetku cukrovarníků a jejich zaměstnanců. I cukrovar Kinský v Hospozíně měli knížata pojištěn u tohoto vzájemného spolku. Pojistku cukrovaru z roku 1892 naleznete zde. Po znárodnění přešel závod roku 1951 pod nově vzniklý národní podnik Mělnické cukrovary. Zůstal v něm ale jen krátce. Již v letech 1951-53 byl jeho provoz omezován a roku 1955 byl cukrovar zrušen. Areál poté sloužil (a slouží) různým účelům.

Nikoliv jen cukrovary a pivovary byl živ rod Kinských, jak ukazuje pojistka z roku 1900 z Horažďovic. Tehdy kníže Ferdinand krupobitně pojistil luštěniny a olejniny v  poplužním dvoře v Novém Dvoře u Horažďovic u Ungarische Hagel- und Rück- Versicherungs-Gesellschaft in Budapest. Pojistka je k nahládnutí zde. Kníže Ferdinand zemřel na zámku v Heřmanově Městci 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi jeho děd.

Rod existuje dodnes, doposud posledním knížetem Kinským je Karel Maxmilián, XII. kníže Kinský ze Vchynic a Tetova, který se narodil v roce 1967.

Pojistka cukrovaru Kinských v Hospozíně

Krupobitní pojistka Kinských 1900

Zdroj:

Halada, Jan, Lexikon české šlechty