Řád německých rytířů, celým názvem Bratři německého řádu Panny Marie v Jeruzalémě či Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Řád vznikl ve 12. století v Jeruzalémském království na území pozdější Palestiny. Byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Jeho moc a územní rozšíření je srovnatelná jen s Řádem maltézských rytířů nebo se zaniklým Řádem templářů. Řád německých rytířů se podílel na křížových taženích do Svaté země, ale svou význačnou roli sehrál teprve až v severovýchodní Evropě, obzvláště na území zaniklého Východního Pruska.
Začátkem 19. století ztratil řád velkou část majetku a pozemků, Napoleon v roce 1809 přikázal dokonce řád rozpustit. Roku 1834 dostal řád nová pravidla. Dále existoval výlučně jako špitální řád se sídlem ve Vídni.
V českých zemích Řád držel mj. několik hradů a větší množství vesnic. Mezi nejvýznamnější hrady patřily Bouzov, Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka a další. Zničující dopad na řád měl nástup nacismu. Řád patřil mezi jeho odpůrce a trpěl rozsáhlým pronásledováním. V Československu na konci třicátých let poskytli němečtí rytíři zdarma některé své pozemky a objekty ve slezském pohraničí (v okolí Hrabyně) k obranným účelům a také půjčili státu peníze na výstavbu československého pohraničního opevnění. Německé okupační orgány ihned po převzetí moci nad protektorátem (v pohraničí již dříve) nejdříve uvalily nucenou správu na majetek řádu a poté jej zkonfiskovaly. Po propuknutí druhé světové války byl řád krutě pronásledován, řada jeho členů (zejména mužské větve) byla nacisty vězněna, popravena nebo zavražděna a řádový majetek byl nacisty konfiskován všude, kde pro ně byl k dosažení.
Během této doby (1936-1948) byl velmistrem řádu Páter Robert Schälzky OT.
P. Robert Schälzky (1882-1947) absolvoval gymnázium v Opavě a následně teologická studia v Brixenu. Roku 1907 byl vysvěcen na kněze. Pracoval na faře v Bruntálu, později jako katecheta na národní a měšťanské škole. Roku 1926 se stal děkanem v Bruntálu. Veřejně a politicky aktivní byl i po vzniku Československa. V letech 1919–1921 zastával funkci náměstka starosty Bruntálu.V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou křesťansko sociální stranou lidovou mandát v Národním shromáždění. Ve straně se specializoval na sociální problematiku. Ve 20. letech musel opustit aktivní politiku kvůli snaze papeže Pia XI. omezit zastoupení kněží v politice. V letech 1936–1948 působil jako velmistr řádu německých rytířů.
V roce 1939 byl nacistickým režimem po záboru řádového majetku vypuzen ze sídla na bruntálském zámku. Žil v internaci v budově řádové komendy v Opavě, hájenky v Podlesí/Wiedergrün (dnes součást obce Světlá Hora, okres Bruntál). Hájenku v Podlesí, stejně jako faru v Andělské hoře měl Robert Schälzky od roku 1939 pojištěnu u pojišťovny Concordia (Concordia Allgemeine Versicherungs-Gesellschaft in Reichenberg). Pojistka proti ohni, blesku a výbuchu z roku 1939 a další dokumenty jsou zde. Následně byly objekty pojištěny u pojišťovny Donau-Concordia (Donau-Concordia Allgemeine Versicherungs-Gesellschaft in Wien, Direction Reichenberg), která byla přímou nástupkyní Concordie. Pojistka proti ohni, blesku a výbuchu z roku 1939 a další dokumenty jsou zde.
Po válce byl Robert Schälzky v období od ledna do června 1946 vězněn v Opavě. Později žil v Rakousku a nakonec v Jižním Tyrolsku, kde roku 1948 zemřel.
(Bývalá) hájenka v Podlesí stále stojí a slouží jako psychoterapeutická komunita pro léčbu drogově závislých Pastor Bonus.